Níže uvedená fakta jsou sestavena na základě odborných dokumentů, zkušeností a osobního zjištění. Rozhodně se vymezuji, aby byly informace níže použity proti příslušným zaměstnancům, jelikož se jedná o dokumenty časově, odborně a v neposlední řadě finančně náročné. O jejich zhotovení rozhoduje vedení města vyčleněním příslušných položek v rozpočtu. Je tedy důležité, aby o nutnosti a důležitosti těchto dokumentů byli obeznámeni členové zastupitelstva, především Rady Města.
Podotýkám, že Město Lysá nad Labem jako úřad ORP (obec s rozšířenou působností), přičemž i konkrétně Odbor ochrany životního prostředí a památkové péče, je nadřazenýsprávě 12 měst a obcí (konkrétně Bříství, Jiřice, Kounice (městys), Lysá nad Labem (město), Milovice (město), Ostrá, Přerov nad Labem, Semice, Stará Lysá, Starý Vestec,Stratov, Vykáň).
ZDROJ: https://www.portalobce.cz/povodnovy-plan/orplys_charakteristika-zajmoveho-uzemi
Měl by být tedy logicky nejvíce odborně a technologicky vybaven a sám by měl být vzorem pro uvedená města a obce. Z mé zkušenosti však vím, že tomu tak zdaleka minimálně v námi diskutované oblasti není. Nebudu zacházet do detailů připravenosti, množství a kvality zpracovaných dokumentů, programů a technologií např. v Milovicích. Rozdíl je tristní.
Na našem úřadě mají příslušní zaměstnanci k dispozici z níže uvedených dokumentů územní plán, v současné době prošel úpravou Plán odpadového hospodářství a zastaralý pasport zeleně, jehož digitální úroveň neodpovídá dnešním standardům.
Přitom digitalizace dat inventarizace dřevin, dendrologických průzkumů včetně specifických dat a informací z památkové zóny, u škol, na náměstích, provozní bezpečnosti hlavně u rizikových stromů a metodického plánu péče o veřejnou zeleň do plnohodnotného GIS pasportu zeleně je jedna ze základních a standardních věcí, které by měly mít zaměstnanci ke své práci k dispozici, aby ji prováděli na úrovni 21. století.
V současné době se udržuje zeleň reaktivně (hasičský přístup – řeší se, až když větev někam spadne). Plánovitá péče na základě pasportu je prokazatelně až o 30 % levnější než havarijní výjezdy.
Příslušný referent (Správy zeleně) i osoby a firmy provádějící údržbu zeleně jsou pak schopniprovádět péči a zásahy proaktivně a efektivně s pravidly řádného hospodáře, ne až ex-post
Minimálně z pozice zastupitele je možnost podpořit alokaci financí na zpracování strategických a doplňkových dokumentů v nadcházejícím rozpočtu města. A podnítit iniciativu příslušných odborů k potřebným krokům, aby se došlo k zajištění kvalitních firem na zpracování, k získání možných dotací na jejich pořízení a k podpoře prohloubení odborného vzdělání pracovníků, jelikož odbornost je klíčem k nejefektivnějšímu využití. Na základě těchto opatření by došlo k zrychlení jednotlivých úkonů, k efektivnější administraci a tím především KE KVALITNĚJŠÍ a KOMPLETNÍ PÉČI O ZELEŇ V NAŠEM MĚSTĚ S PERSPEKTIVOU DO BUDOUCNA.
Seznam a hierarchie dokumentů:
1. Hlavní strategické a plánovací dokumenty:
Jedná se o základní pilíře, které určují směřování města na desítky let dopředu.
• Územní plán (ÚP) se schváleným ÚSES: Základní zákonný dokument, který definuje plochy zeleně a chrání Územní systém ekologické stability (biocentra, biokoridory) před zastavěním.
• Strategický plán rozvoje města: Hlavní dokument města, jehož součástí musí být prioritní osa zaměřená na životní prostředí, udržitelnost a kvalitu života.
• Generel zeleně (Koncepce městské zeleně): Klíčový odborný dokument, který mapuje současný stav zeleně, analyzuje její dostupnost pro občany a navrhuje rozvoj nových parků, lesoparků či uličních stromořadí.
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie): Dokument analyzující zranitelnost města vůči suchu, vlnám veder či přívalovým dešťům. Navrhuje opatření pro hospodaření s dešťovou vodou a posílení modro-zelené infrastruktury.
• Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ): V rámci schváleného plánu pozemkových úprav se ÚSES řeší zcela nejvíc do detailu, protože se zde již navrhují konkrétní parcely pro realizaci těchto ekologických prvků a určuje se jejich vlastnictví.
a) Nadregionální a regionální (Páteř systému)
• NRBK (Nadregionální biokoridor) Labe: Řeka Labe funguje jako klíčová celoevropská migrační trasa pro živočichy a rostliny. V katastru Litole tvoří absolutní prioritu ochrany. Jakýkoliv zásah do břehových porostů podléhá přísnému posuzování.
• RBC (Regionální biocentrum) a RBK: Zahrnuje zachovalé lesní celky na severu a západě katastru, které navazují na k. ú. Kárané a Stará Lysá (např. oblast Hrabanovské černavy – ačkoliv jde o národní přírodní památku, je provázaná s širší ekologickou sítí).
b) Lokální úroveň (Místní biocentra – LBC a biokoridory – LBK)
To jsou prvky, které zcela pod záštitou města:
• Oblast „U Altánu“ a Císařské lesy: Zde je vymezen LBK 9 („U altánu – Císařské lesy“), který propojuje lesní biocentrum LBC 3 směrem ke Káranému podél lesních průseků. Zde je nutné hlídat, aby lesní hospodaření neničilo přirozený podrost.
• Spojnice Lysá – Litol: Krajina mezi samotnou Lysou a Litoli je fragmentovaná železnicí a intenzivním zemědělstvím. Územní plán zde záměrně navrhuje lokální biokoridory, které mají fungovat jako zelené bariéry a úkryty pro zvěř (často jsou vedeny jako veřejně prospěšná opatření nestavební povahy).
• Vodoteče (Mlynařice, Litolský potok): Nefungují jen pro odvod vody, ale jako lokální biokoridory. Zde je tématem jejich revitalizace (rozvolnění koryt, výsadba doprovodné zeleně namísto technických betonových koryt).
2. Odborné podklady a evidence (Provozní úroveň)
Tyto dokumenty slouží pro každodenní správu a údržbu majetku města.
• Pasport zeleně: Digitální evidence a mapování všech ploch zeleně, stromů a keřů ve vlastnictví města. Často obsahuje i hodnocení provozní bezpečnosti stromů (např. v blízkosti dětských hřišť a komunikací).
• Plán odpadového hospodaření: Koncepce nakládání s odpady, včetně separace, kompostování bioodpadu a provozu sběrných dvorů.
• Generel odvodnění / Koncepce hospodaření s dešťovými vodami (HDV): Řeší, jak udržet vodu v krajině a ve městě namísto jejího rychlého odvedení do kanalizace (tzv. modro-zelená infrastruktura).
3. Prováděcí standardy a vyhlášky
Nástroje, kterými město garantuje kvalitu prováděných prací a vynucuje pravidla.
• Standardy péče o přírodu a krajinu (AOPK ČR): Město by se k nim mělo oficiálně přihlásit a vyžadovat jejich dodržování od realizačních firem (např. při řezu stromů nebo zakládání trávníků).
• Obecně závazné vyhlášky (OZV): Vyhláška o čistotě a veřejném pořádku, vyhláška o systému nakládání s komunálním odpadem nebo vyhláška o regulaci hlučných činností.
4. Dokumenty města:
a. Město má zpracovaný:
Plán péče, který by měl sloužit jako metodika pro interní zaměstnance a externí firmy. Je k dispozici na stránkách města. Jeho zpracování má značné rezervy.
b. Město by mělo mít zpracovaný
Pravidla pro developery: Vzhledem k rozvoji a stavební činnosti ve městě (projednávaná Pravidla pro developery) je zásadní ochrana stávajících dřevin.
NEDOSTATKY:
1. Generel zeleně (Koncepce městské zeleně):
Lysá nad Labem má historické zelené jádro, ale chybí systémové propojení zelených ploch mezi novou výstavbou a krajinou (např. propojení Lysé a Litole, rozvoj nových lokalit). Tento dokument má definovat, kde mají vznikat nové biokoridory, stromořadí a jaká je optimální druhová skladba stromů odolných vůči suchu pro dané katastrální území.
2. Adaptační strategie na změnu klimatu:
Poloha v Polabí s sebou nese specifika v podobě písčitých podloží, rychlého vysychání krajiny, půdní a větrné eroze a vln veder v urbanizovaném prostoru. Adaptační strategie na změnu klimatu řeší fenomén přehřívání města a hospodaření s dešťovou vodou.
Bez Adaptační strategie nebo Generelu zeleně město v budoucnu v podstatě nedosáhne na klíčové dotace (např. z Operačního programu Životní prostředí). Investice do dokumentu v řádu stovek tisíc korun otevře městu dveře k milionovým dotacím na samotné výsadby, tůně či parky, modro-zelenou infrastrukturu, které by jinak Lysá musela platit ze rozpočtu města.
MOŽNÉ DODATČNÍ TITULY, KTERÉ BYLY NEBO JEŠTĚ JSOU:
1. Národní program Životní prostředí (NPŽP)
Tento národní dotační titul (financovaný přímo z příjmů SFŽP a Národního plánu obnovy) je ideální právě pro měkké, koncepční a analytické projekty obcí.
• Co z toho lze financovat:
o Tvorbu Adaptačních strategií na změnu klimatu.
o Zpracování studií pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) v urbanizovaném území.
o Přípravné studie pro zakládání prvků zelené infrastruktury.
Národního programu Životní prostředí vypisuje SFŽP výzvy specificky zaměřené na tvorbu strategických dokumentů a studií pro obce. Dotace zde často pokrývají podstatnou část nákladů, takže by zpracování městský rozpočet zatížilo minimálně a získala by se klíčováanalýza.
2. Operační program Životní prostředí (OPŽP) – Specifický cíl 1.3 a 1.6
Hlavní evropský dotační pilíř pro životní prostředí. V programovém období konečně kladen obrovský důraz na prevenci, adaptaci na klima a ochranu biodiverzity.
• Co z toho lze financovat:
o Generely zeleně a územní studie zelené infrastruktury (často jako součást přípravy rozsáhlejších projektů výsadeb).
o Projekty na obnovu prvků ÚSES (výsadba biokoridorů a biocenter, např. v polích mezi Lysou a Litoli) a revitalizaci vodních toků (Mlynařice).
MŽP a SFŽP pravidelně otevírají výzvy v OPŽP na podporu adaptace regionů a posílení ekosystémových přístupů. Podmínkou pro čerpání desítek milionů na samotnou výsadbu parků nebo obnovu zelených pásů prokázáním se koncepční připraveností. Pokud se investuje do studií nyní, zajistí se dotace na realizaci.
3. Dotační podpora v rámci Středočeského kraje (Krajské dotační fondy)
Středočeský kraj schválil svou vlastní Strategii mitigace a adaptace na změnu klimatu. S tím se pojí i krajské dotační tituly (např. z Fondu homogenního rozvoje či fondů životního prostředí), které podporují menší obce a města v oblasti životního prostředí.
• Co z toho lze financovat: Menší koncepční podklady, jako je digitální pasport zeleně, dendrologické průzkumy rizikových stromů nebo lokální studie výsadeb v uličních prostorech.
Krajské dotace mají jednodušší administrativu než evropské z OPŽP.
AUTOR: Ing. Lucie Pavlíčková
